Example o novém albu: ''Je to party album plné dělobuchů; nic příliš experimentální nebo příliš chytré"

10. srpna 2013 v 19:20 |  Recension, Articles

Přinášíme vám čerstvý rozhovor o který se postaral John Balfe ze serveru entertainment.ie. V interview vás čeká plno překvapivých novinek a aktualit! Více netřeba prozrazovat. Prostě si jej přečtěte.
Přeložila Greenda


V dnešní době není ve světě taneční hudby moc větších jmen než Example. Londýňan - který minulý týden navštívil naše město, aby vystoupil na Oxegen festivalu - se chystá vydat své páté album v březnu příštího roku a prozrazuje Johnovi detaily o nahrávání alba, o tom, jak pomalu definoval svůj styl hudby během let a o hraní před irským publikem. Jen mu neříkejte rapper, okay?

John Balfe: Jak jsi na tom, pokud jde o pátou desku?
EXAMPLE: Většina alba je hotová, myslím, že jsem dokončil okolo jedenácti nebo dvanácti tracků a potřebuju napsat ještě tři nebo čtyři. Není to moje volba, je to volba nahrávací společnosti. Single, 'All the Wrong Places' vychází v září. Druhý single vyjde v prosinci a další pak březnu, takže album vyjde taky v březnu. Bude to pravděpodobně moje první album, které bude k dostání po celém světě. V minulosti moje alba vycházela jen ve Spojeném Království, Irsku a Austrálii. Všude jinde na světě to byla noční můra sladit licenční ujednání pro album, ale teď by to mělo být jednodušší, když jsem u Sony.

JB: Podle všeho se ti upsáním labelu Sony, otvírá více bran do světa, je to tak?
E: Přesně. Bude to album na víkend. Je to party album plné dělobuchů; nic příliš experimentálního nebo příliš chytrého, žádné balady nebo experimentální momenty s kytarou. Je to "co se ozývá, když mluvíte do plechovky" electronické/synth/rave party album a je to to nejlepší, co jsem udělal v průběhu let, takže pokud si myslím, že to není rozbité, neopravuju to.



JB: Už jsi odehrál pár těchto tracků live - 'All the Wrong Places' byl jeden, 'Only Human' byl druhý, a možná ještě jeden nebo dva další. Jak je fanoušci přijali, když jsi je hrál, jako na Glastonbury a podobně, obdržel jsi dobré hodnocení v životnosti tracku, když jsi ho hrál poprvé?
E: Yeah, myslím, že když ho hraješ poprvé, obvykle se to dá. Jakmile to opadne, nebo odstartuje, jakoby přišel úvodní 'synth riff', nebo když lidi zpívají texty až do konce, můžete si obvykle říct, zda to bude fungovat nebo ne. Vlastně jsme nedávno hráli další nový song na Global Gathering a taky to šlo. Je to všechno taková emocionální vzpruha a známka toho, aby ten song vyšel.

JB: Stejně jako na Oxegenu jsi odehrál show ve vyprodané O2 Areně v únoru. Nacházíš nějaké rozdíly mezi irským publikem a nějakým jiným?
E: Rozdíly tam vlastně jsou. Pro mě je jen pár míst na světě, kde se lidi výrazně liší a je to Irsko a Skotsko. Jakmile jdete do místa konání, je tam neskutečný rozruch. Občas máte koncert a lidi se tam nedostaví dřív než zhruba v půlce show, ale zejména v Irsku to můžete cítit ve vzduchu. Dokonce v Dublinu jdete do okolí města během dne cca v 15:00 v den, kdy máte show a už v tu dobu je tam rušno. Takže když se areál otvírá okolo 19:00 je rozruch ještě zřetelnější. V době, když jdu na stage, což je okolo 21:00, všude vidíte jejich úsměvy a hlasité zpívání!

JB: Jaké to bylo na Glastonbury?
E: Bylo to skvělé, chlape. I trochu divné. Obvykle nebývám nervózní nebo zneklidněný před tím, než vyrazím na stage, protože jsem zvyklý na velké koncerty, takže nad tím příliš nepřemýšlím, ale každý by byl, kdo dělal takovou velkou věc jako já a měl by vystoupit proti The Rolling Stones, tak jsem si začal myslet, že bych možná měl být nervózní a zneklidněný. Nakonec jsem byl v pohodě; podařilo se nám přitáhnout okolo 30,000 lidí. Překrývali jsme se s půlkou setu Stounů a lidi stále přicházeli, aby se na mě přišli podívat, tak jsem se cítil trochu posvátně.

JB: Na novém albu vůbec nerapuješ a na předchozím albu to bylo pouze 10 %. Nevadí ti, že jsi u lidí zaškatulkovaný jako rapper a nic víc?
E: Opravdu mi to nevadí; Prostě si myslím, že jsou lidi líní. Když Kanye West udělal tři hip hopová alba a na jednom albu zpíval, pak je hodně fér, když mu stále říkají rapper. Na všech mých velkých hitech, které jsem vydal, zaujímá rap takovou jejich malou část, a přesto se na mě stále poukazuje jako na rappera. Opravdu mi to moc nevadí, ale mám pocit, že je ve Velké Británii opravdu hodně dobrých rapperů, kteří tráví mnoho času nad tvorbou svých skvělých rapových nahrávek a cítím, že je to trochu nefér, aby mě lidi s nimi házeli do stejné krabice. Dělám electronic dance, vytvářím velké, tanečně mejdanové hity pro festivaly a kluby. Ostatní lidi jako moji kamarádi Wretch 32 a Pro Green dělají skutečnou hip hopovou hudbu, a tak si právě myslím, že je to trochu nefér, když jsem s nimi ve stejné škatulce, protože nejsem nic jako oni. My všichni jsme kamarádi a jsme fanoušci odlišné muziky, ale poslechněte si nahrávky a můžete jasně říct, že jsou odlišné. Jedná se v podstatě o dance. Je v pořádku, když jsem nazýván electronickým nebo dance interpretem nebo zpěvákem, ale rozhodně nejsem nikdy více rapperem. Za šest let jsem hip hop neudělal.


JB: Odráží se cesta tvé muziky v průběhu let v tom, jak se vyvíjí tvůj hudební vkus? Co jsi poslouchal, kdy ses hudebně formoval, když jsi byl dítě?
E: To, co jsem udělal, byl vždy experiment, protože jsem nikdy opravdu nevěděl, čím chci být nebo co dělat. Nechtěl jsem se zabývat muzikou, když jsem byl mladší, chtěl jsem být filmovým režisérem. Když jsem byl dítě, poslouchal jsem především hip hop, ale taky Nirvanu, Blur, Metallicu, Prodigy, Chemical Brothers, a hodně velkých interpretů z devadesátek. Kdybych šel na jinou školu, možná bych skončil jako hlavní zpěvák v kapele, ale protože převádající hudební kultura na mé škole v jižním Londýně byla hip hop, rapoval jsem, abych zapadl. Něchtěl jsem se živit hudbou, chtěl jsem dělat filmy, ale když se můj song dostal do rádia v roce 2004, myslel jsem si, že by se mohlo hodit vidět, co by se stalo, kdybych přesto v té době pracoval směnu 9-5 v televizi. Pak mě pozval Mike Skinner z The Streets, abych s nimi odehrál tour a podepsal jsem jeho label a myslel jsem si "proč ne, proč ne ksakru?" I přesto jsem chtěl pracovat u filmu a TV, není to nabídka, která přichází tak často, takže jsem mohl vidět jaké to je. Postupem času jsem se setkával s různými producenty a textaři a rozvíjelo se to prostě přirozeně.

Moje čtvrté album bylo něco jako "Proč nezkusím elektroniku v rockové muzice?" Všechny z těchto věcí byly jako pokus a omyl, experimentování, abych viděl co u mě funguje a teď s pátým albem cítím, že vím, co mi opravdu sedí a to jsou velké elektronické, taneční třesky, hymny pro kluby a festivaly. Je to věc, které se mohou lidé držet o víkendu a zapomenout na práci, zapomenout na své 9-5 nebo jejich depresivní týden v práci. Od teď bude všechno, co dělám zapadat do osvědčené formy. Nebudu zkoušet dělat něco příliš chytrého nebo experimentálního. Můj nový single 'All the Wrong Places' je druh věci, kterou ode mě můžu lidi očekávat v dalších pěti letech.

JB: Takže se jedná o misi?
Yeah přesně tak, stále si myslím, že některé z mých songů jako 'Kickstarts' nebo 'Change the Way You Kiss Me' se budou vracet. Ne jenom moje největší tracky, ale taky ty, které si myslím, že mi pomohly definovat moji kariéru během let do tohoto stádia. Opravdu si myslím, že moje nové věci budou opravdu pěkně sedět podél toho všeho.

Vydání Examplova ještě nepojmenovaného pátého alba je očekáváno na březen 2014.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mathew Mathew | Web | 11. srpna 2013 v 12:06 | Reagovat

nemozem sa uz dockat noveho materialu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama