Example - Incheba Arena, Praha (15.03.2013)

31. května 2013 v 14:07 |  Web news

NA ÚVOD

Rozhodla jsem se vám vylíčit pražský koncert britského rappera Example, který se konal v pátek, 15. března 2013. Asi se budete ptát, proč se svým reportem přicházím až teď, skoro čtvrt roku po této události.
Odpověď je celkem jednoduchá - čekala mě MATURITA, kterou již mám úspěšně za sebou a nyní se s vámi mohu podělit o své zážitky.
Musím se ale přiznat, že jsem si svou maturitou jistá opravdu nebyla. Osobní setkání s Elliotem a také jeho svatba pro mě jako pro fanouška "no. 1" byly velmi citově zatěžující, až jsem si kolikrát říkala - Kvůli Examplovi to nedáš.
Opak byl ale pravdou. Šílenství okolo Exampla, které pociťuju intenzivně už druhým rokem jsem zúročila v maturitě z angličtiny. Anglickou slohovku jsem napsala na plný počet bodů. Najednou jsem si uvědomila, že překládání článků a Ellových tweetů, díky kterým jsem si zarývala pod kůži stále nová a nová slovíčka + ustálené fráze, nebyla žádná ztráta času. Možná v tom hrálo roli také to, že jsem si představila, že tyto dopisy píšu právě Examplovi.
U ústní maturity z angličtiny jsem měla také poměrně vysoké hodnocení a můžu říct, že i tady byl Example moje odpověď na všechno.
Nechci se tím nijak chválit, pouze vám chci jenom říct, abyste se svých snů a idolů nevzdávali za žádné situace, protože právě víra a láska k nim vám pomohou k těm nejlepším výkonům.



NĚKOLIK DNŮ PŘED KONCERTEM

Ještě než začnu hodnotit samotný den koncertu, měla bych se vrátit zhruba o týden zpět, kdy jsem pro Elliota vymýšlela dárek. Musím říct, že mám opravdu skvělé a milující rodiče, kteří mě v mých střeštěných nápadech podporují. Zmiňuji to tady z toho důvodu, protože tričko na hrajícího krtečka, což byl můj dárek pro něj v roce 2012, mi šila moje mamka.
Letos jsem pro něj měla připravenou slivovici z Vizovic od Jelínka, kterou jsem duchaplně překřtila na Examplovici. O design "zlaté Examplovice" se postaral můj otec, který spolupracuje s firmou zabývající se sítotiskem.
Řekla bych, že náklady na oba tyto dárky byly srovnatelné, stejně jako šílenost mých nápadů. Šílené je také to, že jsem se do těchto projektů pouštěla i když jsem neměla jistotu, zda se s Examplem vůbec setkám.
V případě krtečka hrála roli neuvěřitelná náhoda a štěstí, které si doteď nedovedu racionálně vyložit. Praha je přecejen velké město s vysokou koncentrací obyvatel a turistů - možná to tak osud chtěl, za což mu děkuju.
Letos to bylo snažší, ale také jsem do poslední chvíle neměla žádnou jistotu. Jednu jistotu jsem ale měla - lístek gratis do Incheba Areny. Tuto informaci jsem se dozvěděla poté, co jsem si koupila 2 lístky. Víte, pokud jde o exampla, zbytečně plaším a kupuji vstupenky hned první týden, ne-li v den uvedení lupenů do prodeje, aby mi je někdo nevykoupil.
Ovšem to hlavní přišlo zhruba 2 dny před koncertem, kdy mi mailoval manažer z pořadatelské agentury. Ve zprávě mi oznamoval, že pro mě má překvapení v podobě MEET & GREET se samotným Elliotem Johnem Gleavem! Po přečtení se mi tajil dech, zrychloval tep a měla jsem mírný náběh na srdeční slabost.
Aby toho nebylo málo, měla tu čest vyhlásit na tomto blogu VELKOU soutěž, ve které jsem vylosovala 2 šťastné, kteří měli to možnost se s Examplem taktéž setkat.

DEN KONCERTU

V den události jsem s otcem jela do Prahy pozdějším vlakem, který zahrnoval 2 přestupy. Vůbec nám to ale nevadilo, protože jsem měla jistotu, že se s Ellem 100% setkám, aniž bych ho musela hledat po celé Praze.
Šárka a Peťa - holky, které spravují naši Facebookovou stránku a podílí se na rozvoji tohoto blogu, se mou tentokrát jet nemohly, ať už to bylo z jakýchkoliv důvodů. V ten moment se vyrojil problém, komu prodat lístek. Vyprodáno totiž nebylo a nikdo se i přes mé naléhání v předvečer koncertu neozval - až na Dana, který mi lístek pomohl udat tak, že překecal kamaráda. A touto cestou bych chtěla Danovi poděkovat :)
Do Prahy jsme přijeli okolo 14:00. Asi ve 14:30 jsem měla sraz "u koně" s Danovým kamarádem, kde jsem se úspěšně zbavila lístku :D
Problém nastal až ve chvíli, kdy jsme se chtěli dostat do Holešovic. Jednou jsme tím směrem už sice šli, ale bylo to zhruba 2 roky zpět, kdy zde koncertovala kalifornská punkrocková kapela GREEN DAY.
Místní nás naváděli na metro s tím, že je to moc daleko a dojít pěšky se tam prostě nedá. My jsme ovšem teorie "líných Pražáků" vyvrátili hned, jakmile jsme se dostali na Náměstí Republiky. V tu chvíli se nám rozsvítilo a šli jsme kolem vody.
Řekla bych, že jsme na Výstavišti byli za necelou hodinu. Vzpomínám si, že v tu dobu tam probíhala akce Eures a venku byla zima a to i přesto, že byla polovina března. Ve velkém stanu jsme se tedy ohřáli a šli jsme dál. Stál totiž před námi bojový úkol a to - najít Incheba Arenu. Přiznám se, že jsme docela bloudili, mátla nás Matějská pouť a spousta jiných aren okolo. Nakonec jsme ji za pomoci místních policistů našli, ale také si nebyli jistí, což mi připadalo mírně humorné.
Překvapilo mě, že i když bylo okolo 16:00, před vchodem nikdo nestál. Určitě za to mohlo mrazivé počasí a ukrutná zima.
My jsme se také rozhodli před vchodem nemrznout a usadili jsme se v nedaleké hospodě. Za pár minut mi smskoval Ondra, což je mimochodem naše nová posila do teamu, že už čeká před arenou s dalšími pěti lidmi.
Já si mezitím hezky užívala tepla v hospodě a odepsala jsem mu, že přijdu až okolo 18:30. Koneckonců čekat tam tak dlouho by pro mě nemělo žádný smysl, když jsem měla na programu MEET & GREET s mým idolem. Bylo mi tudíž jasné, že první řadu mít nebudu. Nestála jsem o ni - byla jsem v první řadě už 2x a osobní setkání je mnohem lepší.
Jakmile jsme s otcem přišli, šla jsme si do budky opodál vyřešit svůj gratis vstup + Meet & Greet. Když jsem si šla stoupnout do fronty, naskočila mi husí kůže s myšlenkami, zda na tyto akce nejsem už moc stará. Vždyť těm holkám, co byly okolo mě nemohlo být ani 15. Zaplaťpambu za moji výšku a snad i mladistvý vzhled, díky kterému jsem se v davu zdárně ztratila.


Mám za to, že Inchebu otvírali v 19:00. Všichni se zběsile hrnuli a náctileté princezny se měnily v dravé saně. Volně přístupný areál se skládal ze dvou částí. Ve vrchní lidé mohli odložit své věci do šatny nebo si koupit nějakou merch.
Obou služeb jsme využili. Odložili jsme bundy a dvě tašky, takže jsem v ruce svírala pouze Examplovici. Poté jsem si koupila zajímavě řešené bílé tričko s růžovým "tajícím e". Dole se to potom začínalo rojit u podia, odkud mi Ondra psal, že má první řadu uprostřed.
Osobní setkání bylo naplánováno až na 19:55, takže jsme ještě měli asi půl hodiny čas. Šli jsme se tedy podívat dolů. Cítila jsem chlad, který pronikal skrz dřevěné parkety, tudíž jsem si hned uvědomila, že pod nimi je zřejmě led. Komentáře typu - "Incheba Arena je přece zimní stadion", dopředu zavrhuji. Nejsem totiž místní a areny mi moc neříkají. Okolo se na barech prodávalo pivo arena byla zatím poměrně poloprázdná.
Poté jsme se vrátili do vrchní "balkonové" části a začínala jsem pociťovat nervozitu. Přece zhruba za 10 minut, jsem se měla sejít s mým idolem !!!
Vzápětí jsem zpozorovala asi 6 dalších lidí se stejnou páskou. Bylo mi jasné, že jdou na setkání také a tak jsem se k nim přidala. Stáli jsme ovšem na jiné straně, než stál "můj starý známý" - manažer, který držel v ruce obrovskou ceduli s nápisem MEET & GREET. Tak jsme se přesunuli směrem k němu. Připravil si seznam lidí, kteří se měli setkání účastnit. Velmi milé bylo to, že na mě se jen podíval, usmál se a řekl: "Tebe znám, ty běž tam" a ukazoval směrem ke schodům. Zbytek, což byli výherci soutěže s TV Očko a Evropa 2 + výherci soutěže mého blogu, si ověřoval podle seznamu. Holka, kterou jsem vylosovala mi hned podávala ruku a byla neuvěřitelně milá. O to větší radost jsem měla, že jsem vybrala právě ji. Okolo 20:00 jsme se tedy vydali po schodech dolů, do šaten hokejistů.

MEET & GREET

Všichni jsme vešli do jedné velké šatny. Kdo by čekal nějaké media nebo nějakou oficiální strukturu, mýlil by se. Všeho všudy nás tam bylo 6. Jediná oficiální osoba byl manažer pořadelské agentury. Jinak jsme tam byli jen my, šťastní fanoušci. Okolo byly rozmístěny dřevěné lavičky a já začínala být velmi nervozní. Jana mě uklidňovala a fotila všechny okolo. Byla úplně v pohodě :) Pak jsme se dali do řeči ještě s jednou, takžtéž sympatickou holkou. Celou dobu na nás dohlížel manažer opět sympaticky milý, kamarádský a dobře naladěný. Dal se se mnou do řeči a chtěl vidět dnes už legendární Examplovici. Při té příležitosti jsem ho požádala, jestli by to moje setkání s Elliotem nemohl dokumentovat přes můj foťák. Nebyl to pro něj žádný problém. Taky se ještě zmínil, že se Example na dárek těší a že se s ním o mě i bavili. To mě vážně dostalo a začala jsem vést takové řeči, že kvůli tomu nemám šanci odmaturovat.
Po pár minutách do místnosti přišel někdo z Examplova teamu s tím, že za pár minut je tady Example. Nedovedete si představit, jak já jsem měla spocené ruce a mé pocity byly nepopsatelné.
A za chvíli to přišlo - EXAMPLE. Všichni začali tleskat a mírně skandovat. V tu chvíli jsem vnímala jen jeho. Popsala bych to asi tak - do místnosti vešel dvoumetrový neoholený cool chlápek v obyčejném černém tričky bez jakéhokoliv potisku se vzorovanou čepicí své oblíbené značky Jilted Royalty. Nevím proč, ale ta čepice mi na něm vážně neseděla. Až jsem se nachvíli zamyslela nad tím, jestli je mu taková zima, nebo se snaží zakrýt svůj nový "fotrovský" sestřih.
V ruce měl fix a začal se podepisovat fanouškům. Bral to postupně od dveří. Já jsem byla úplně poslední. V jedné ruce jsem mačkala své 2 booklety a druhé ruce jsem měla stříbrný fix. Jakmile ke mně došel. Začala jsem hlasitě dýchat. Tady se projevil Ellův sarkasmus, protože mě ihned napodoboval můj dech. V tu chvíli jsem se zarazila a okamžitě s tím přestala. Vzal si můj booklet s tím, že se mi podepíše svou fixou, jenže já mu do ruky vrazila svou stříbrnou - okomentoval to jen slovem "Silver" a já mu řekla: "to Veronika, please" a poté jsem se snažila spellovat svý jméno. Neuvěřitelně mě předbíhal a tak mi došlo, že prostě ví. Na další booklet se podepsal stejným stylem, jen použil svůj fix.
Mezitím, co se mi podepisoval, ohnula jsem se pro krabičku s Examplovicí a snažila jsem se o menší proslov: "Ell, I hope you remember me..." přerušil mě: "Yeh, website" tahle odpověď mě maximálně potěšila a pokračovala jsem: "ok, so I gave you that little mole in Prague last year and now I have for you this" a vrazila jsem mu do ruky krabičku s Examplovicí. Zároveň jsem ho pobízela, aby to otevřel. Když lahvičku vytáhnul z obalu, byl dokonale překvapený a svými gesty a pohledy dával najevo, že se mu dárek ode mě líbil :)
Pak jsme měli prostor na fotografování. Se mnou se opravdu zdržel nejdýl a musím říct, že s ním mám milion fotek, které jsem na blog vlastně už zveřejnila. Naše společná idilka končila ve chvíli, když lidi okolo začali na mě a na Ella pokřikovat: "kiss, kiss, kiss". V té době čerstvě zasnoubený Elliot dělal hluchého a uháněl se fotit se zbytkem fanoušků :D
Řekla bych, že tato akce trvala zhruba 20 minut. Jakmile Ell odešel, my odcházeli také. Já odcházela poslední a manažer se mě ještě stihl zeptat jaké to bylo. Odpověděla jsem, že se mi splnil sen a jsem vděčná za to, že jsem měla takovou možnost.

SAMOTNÝ KONCERT

Když jsem plná dojmů přicházela, koncertní sál už rozehříval náš známý afroman - DJ Baller B. Zatím jsem se držela vzadu s otcem, kterého nebylo nijak těžké najít, když víte že jeho vášní je pivo :D Ale musím říct, že narváno opravdu nebylo. Možná to bylo i dobře, protože pecky, které Benjamin sázel ze svého Applu byly takového charakteru, že vás to nutilo tancovat a rozhodně to nikoho nenechalo chladným. Za zmínku určitě stojí jeho osobité mixy Calvin Harris ft. Rihanna - We found Love, Harlem Shake, Skrillex, Nero, Chase and Status, ect.. Prostě warm-up jak má být!
Ke konci jeho hodinového vystoupení jsem se začala protláčet do předních řad. Měla jsem zhruba pátou řadu, což je na můj vkus skvělé místo.
Kolem 21:30 přišla za zvuku známé melodie Kickstarts na podium hlavní hvězda večera. Example konečně sundal svou čepici, ale značce Jilted Royalty zůstal věrný - jednobarevné černé tričko vyměnil za černé s potiskem Public Envy Me a v aréně to vřelo víc než v pekle. S každým dalším songem se publikum odvazovalo víc a víc. Všichni jsme skákali a reagovali na Elliotovy výzvy typu "show me your fingers" a podobně. I přesto, že fanoušci byli neuvěřitelně bouncy a byli vyšší než já, podařilo se mi ukořistit i pár dobrých fotek. Kolem mě bylo hned několik cizinců - Němky, Britky, Slovenky.. všechny očividně mladší než já, ale tohle jsem neřešila. Třeba jsem se i ztrapňovala, když jsem si užívala celkovou atmosféru a snažila jsem se zpívat. Opravdu si nepamatuji na setlist. Jen si vzpomínám, že když se rozezněly tóny songů z The Evolution Of Man zeptal se, jestli máme jeho nové album. Opět jak bývá jeho zvykem, hodil do publika několik ručníků a celé své 90minutové vystoupením zakončil charakteristickým zvoláním "Everybody point to the sky" a odehrál svůj největší hit "Changed The Way You Kiss Me", na který se vlastně celou tu dobu čeká a atmosféra při něm dosáhne vrcholu.

Setlist
Kickstarts, Won't Go Quietly, See The Sea, Stay Awake, Come Taste The Rainbow, Midnight Run, Playing In The Shadows, Close Enemies, Whisper, Let's Be Fucking Stupid, Hooligans, Watch The Sun Come Up, We'll Be Coming Back, Say Nothing, Natural Disaster, Perfect Replacement, Changed The Way You Kiss Me

ZÁVĚR

Po koncertu se konala také afterparty. Example na ní ale nebyl. Ten si se svojí kapelou a v té době ještě snoubenkou Erin McNaught odkočili do nedalekého klubu Roxy, kde hrál shodou okolostí Ellův kámoš Friction.
Já nebyla ani na jedné z těchto akcí. Spěchali jsme s otcem na vlak, který jsme stíhali tak tak. Byla jsem vděčná otci, že nám s předstihem vyzvednul věci ze šatny, protože jak jsem se dozvěděla z reakcí na Facebooku, nastaly nějaké problémy. Ztrácely se prý věci a ve frontě se čekalo i přes hodinu.
Já si ovšem nemůžu stěžovat. Gratis vstup + meet & greet = nejlepší den v mém životě! Velký dík patří manažerovi. Bez něj bych toho nikdy nedocílila! :)

DĚKUJU
Greenda
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 examplefans examplefans | E-mail | Web | 31. května 2013 v 19:51 | Reagovat

Muselo to být super, když seš s ním mohla potkat. A moc ti přeju, že jsi ma guru udělala. Moc se mi líbí zvuzvuzvuk styl psaní článků. Řeknu ti jen jedno: tenhle článek je naprosto boží!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama