The Student's Pocket Guide Interview 2009

6. listopadu 2011 v 16:06 |  Recension, Articles


Poněkud starší rozhovor, který s Examplem v roce 2009 udělal Brendan McVeigh pro časopis The Student's Pocket Guide. Překlad by Petra


27 letý Elliot Gleave více známý jako Example, se vynořil jako jeden z největších vycházejících objevů na anglické hudební scéně. Se svými dvojveršími a ambiciózními beaty je jasné, že je předurčen pro velké věci. V STP (Student Pocket Guide) jsme se rozhodli, že je čas zjistit trochu víc o tomhle klukovi ze západního Londýna.

Pro ty, kteří ještě neměli to potěšení setkat se s Examplem, můžeš prosím představit sebe a popsat svou tvorbu?
Slyšel jsem, že to lidi popisují jako nefunkční electro pop s trochou rapu, což se mi docela líbí. Začal jsem s rapem a dělat hip-hop, takže vždycky to bude tak trochu součástí celý týhle show, ale teď to má víc beatů, větší tempo a je to víc chytlavý.

Byly tvoje zážitky ze studia spíš hlavně o párty nebo jsi byl spíš ten typ svědomitého studenta?
No, opravdu jsem nikdy nebyl moc studijní typ. Byl jsem jedním z těch lidí, kteří vždycky vyráželi pařit ven a opíjeli se a pak se ukázali na zkouškách a dostali opravdu dobrý známky. Nebyl jsem zrovna vzorný student, ale ve třeťáku jsem na sobě zapracoval a strávil všechen čas stříháním a děláním filmu. Takže to bylo nakonec v pohodě.


Jaký skupiny nebo interpreti si myslíš, že na tebe měli největší vliv v dětství a na univerzitě?
Řek bych bez pochyby Michael Jackson. Miloval jsem hudbu Motown když jsem byl malej, protože mi je celou dobu pouštěla mamka. Řek bych, že rap to vyjasnil, takže to by byli A Tribe Called Quest, Slick Rick, Wu Tang Clan a Snoop Dogg. S nima jsem se naučil každé slovo každé písně. Ty pravé rané začátky.

Tvoje texty jsou docela drzý, a zdá se, že ani sám sebe nebereš příliš vážně. Myslíš si, že k hip-hopu existuje příliš mnoho přístupů?
No abych řek, tak upřímně je mi to jedno. Myslím si, že to záleží na každým. Někteří lidi zakládají svoji hudbu na jejich typu osobnosti, ale já to říkám, jak to je. Je to tak trochu každodenní život jednoho týpka.

Ve svých písních zmiňuješ mnoho různých témat, jak tyto nápady převádíš na samotné texty?
Prostě to uděláš. Když jsi umělec, který maluje obraz, je taky těžké říct, jak to děláš, prostě se to stává. Když si vyberu zvláštní slovo nebo rým a dám ho do písně, nemůžu říct, proč jsem to tak udělal, prostě se mi to tak objeví v hlavě. I přesto dám dost na strukturu písně, to mám asi od toho poslouchání Motown a The Beatles, The Kinks atd. Typická hip-hopová skladba obsahuje dlouhou rapovou část a pak refrén, ale moje nový album má docela krátký sloky a je to spíš víc tradiční psaní popový písničky. Pokud jde o texty, tak ty kde mně prostě přijdou a tam kam jdou rýmy, tam směřuje celý song.

Máš opravdu dobrou pověst při vystupováních naživo, co si myslíš, že nabízíš jako umělec, co jiní nemají?
Myslím, že to hlavní je energie a sebevědomí, ale pohyb, ovládnutí pódia a čistota hlasu jsou taky důležité. Vždycky chci, aby si to každý v místnosti pořádně užil a dobře se bavil. Projdeme pár různých stylů a vypustíme pár velmi dobře známých ukázek a snažíme se udržet lidi na naší straně. Když vidíte vystupovat Robbieho Williamse, vždycky zapojuje publikum a dává každému pocit, že je součástí show. Zkouším dělat něco podobného.

Za chvíli vyrážíš na tour. Vystupování, ve kterých městech si zvlášť užíváš?
Ve Skotsku se vždycky dobře pobavím, protože je to tam docela šílený a Nottingham vyčnívá. Norwich je další město, kde nám to docela jde. Publikum je tam vždycky pro.

Být zapojen v hudebním průmyslu sebou samozřejmě přináší svojí fascinující stránku. Co je nejtěžšího na tom, být muzikantem?
Nejsem si jistej jestli je tu nějaká nejtěžší část. Když se rozhodneš jedním být, víš, čemu se upisuješ. Někdy je to opravdu unavující celý to cestování a nedostatek spánku. Když vystoupíš z letadla po deseti hodinách letu a máš vystupovat a vypadat co nejlíp, to je trochu vyčerpávající. Jediný co bych řek, je že nemáš den volna. Ve dnech volna musíš dělat rozhovory. Hned jak skončíš k představováním jednoho alba, nahrávací společnost ti dá za úkol napsat další. Nechápejte mě špatně, nechtěl bych to měnit. Celkově žádné stížnosti.

Jaké jsou tvoje plány do budoucna?
Rád bych měl nejprodávanější album v Anglii, i kdyby to mělo být jenom jednou nebo na jeden týden. Rád bych hrál na hlavním pódiu na Glastonbury, i kdybych byl jako hlavní vystoupení nebo hrál ve 4 odpoledne, je mi to jedno. Rád bych měl hit v Austrálii, Japonsku a Skandinávii, a na místech jako tahle, protože si myslím, že bysme tam měli docela úspěch. Právě teď beru každý den, tak jak přijde. Každý den je nový a vzrušující.

S kým bys chtěl nejvíc spolupracovat a proč?
Jsem velký fanoušek Blur, takže Damon Alban by byl jedničkou mýho seznamu. Přesto to vypadá, že spolupracuje s každým, takže nevím, jestli je to jako odpověď nějak zajímavý. Existuje mnoho producentů, které obdivuju, ale myslím, že většina lidí, se kterými bych chtěl spolupracovat, jsou pravděpodobně mrtvý…

Jaké jsou tvoje koníčky mimo hudbu?
Každej den běhám a chodím do posilovny. To je asi jeden z největších. Miluju kino a často chodím jenom tak sám, když musím. Abych řek pravdu, tak jeden z velkých koníčků je dobrý jídlo. Když mám večer volno, zajdu si někam do restaurace na dobrou večeři, utratím pár liber a sedím tam a piju, dokud nemají zavíračku. Nejsem ten, co rád chodí do barů a chová se jako celebrita. Zním jako staroch!

Které skupiny/umělce právě teď nejvíc posloucháš?
Mám rád poslední album Jay-Zho, poslouchám ho už nějakou chvíli. Taky jsem poslouchal album Q-Tip, i přesto, že vyšlo už na začátku loňskýho roku. To bylo v mým iPodu nějakou chvíli. Pořád poslouchám album od Vampire Weekend a těším se na jejich nový věci. Celkově docela velkou škálu, jednu chvíli poslouchám dub step a tu další je to klasika jako Rolling Stones. Je to opravdovej mišmaš stylů.

Konečně jakou radu bys dal ctižádostivým umělcům a muzikantům, kteří čtou tenhle rozhovor?
Myslím, že cokoliv co dokážete udělat sami, vždycky udělejte. I přesto, že jste upsaný velký nahrávací společnosti a pracuje pro vás 40 lidí, udělejte co nejvíc sami. Je směšný mít přehled o takovým množství lidí. Strávil jsem čtyři roky vydáváním vlastní muziky, její distribucí a představováním. Ačkoliv to bylo v mnohem menším měřítku ve srovnání s dneškem, dá ti to lepší nadhled nad tím, co má být ve skutečnosti uděláno. Nezáleží na tom jak dobrý rapper nebo zpěvák jsi, jestli máš dobrý písničky, jsi hotovej. Existuje spousta lidí, který tě vidí v hitparádách a ty si myslíš, že jsou hrozní, ale záleží na tvrdé práci, dobrém marketingu, úsilí a touze a když máš nejlepší písničky, budeš mít i nejlepší kariéru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama